Ekologický zemědělec v síti mýtů

Jakkoli byla myšlenka ekologického zemědělství čistá, již od počátku byla mnohými spotřebiteli vnímána jeho produkce jako okrajová část zěmědělství, ve které se pohybovali dobrodruzi s neuklizeným dvorkem v propocené košili, nebo šíbři, kteří tzv. hnojili v noci nebo pobírali velké dotace, za to že jednou ročně pomulčují velké lány a zbytek sezóny proseděli v gauči. Jistě to byla z části pravda, ale kdo zná podstatu práce s půdou ví, že s postupem času se do hry zapojilo spousta poctivých zemědělců, ale i institucí a věděckých pracovišť.

Je třeba si na počátku uvědomit, že půda není hlína, mrtvá hmota hnědé barvy, ale že půda je za staletí obhospodařování našimi předky živá hmota, která sestává z různě komplikovaných organizmů, od těch nejmenších živých organizmů jednobuněčných až po brouky. Tento složitý systém umí do sebe absorbovat a vázat různé látky, minerály, prvky které ovivňují růst rostlin ale i vodu. Zemědělec odjakživa věděl, že pěstováním různých plodin z půdy odčerpává různé složky a proto plodiny musí střídat. Například dusík, který je tak důležitý pro růst rostlin a rovněž jeho obsah v krmení je jedním z parametrů pro kvalitní růst vykrmovaných zvířat se do půdy dostává například i spadem z atmosféry nebo ukládáním přes rostliny, které jej nespotřebovávají, ale ukládají (jetel, vojtěška). Vhodnou kombinací osevních postupů tak lze dosáhnout rovnováhy. Říká se tomu více honové hospodaření. Tedy svoje pole rozdělí hospodář na několik honů, které pak střídavě osívá všemi plodinami, které se na jeho hospodařství používají pro krmení, výrobu potravin nebo prodej a tím se jeho pole nevyčerpává. V Mitrově používáme doposud většinou 5 honový osevní postup, ale nyní jej rozšiřujeme postupně na 8 honový. S tím, že v rámci cyklu je třikrát do půdy vpravována mrva (hnůj). Ale nejde jen o chemii, ekologické respektive tradiční zemědělství je šetrné k půdě i mechanicky, mikroorganizmy v půdě mějí rády teplo a chlad každý jinak a proto příliš častá hluboká orba rovněž narušuje rovnováhu.

Bohužel je již dnes jasné, že konvenční hospodaření, které intenzivně využívá půdu k pěstování takové plodiny, která je žádaná bez ohledu na půdu (například ta, která je nejlépe v dané sezóně dotována, všichni známe žlutá pole řepky olejky) půdu vyčerpává. Odborníci na vysokých školách pravidelně dělají rozbory a v úrodných oblastech, kde se extenzivně hospodaří již od války je úbytek živých organizmů, které tvoří humus markantní. Klesá i schopnost zadržovat vodu v půdě.

Všichni si pamatujeme, jak to bylo s větrníky a solárními panely. Rádoby ekologické a přírodu chránící technologie byly zneužity k tvrdému vydělávání na dotacích i tam, kde nedávaly smysl. Větrníky se umísťovaly na místa, kde tak málo fouká vítr, že větrník nevyrobí za celou dobu své životnosti ani tolik energie, kolik se spotřebovalo na jeho výrobu, zatím stále málo účinné solární panely na úrodné půdě vyrábějí energii několikanásobně dráž než staré tepelné elektrárny, elektromobily jezdí na elektřinu z uhlí atd. Zkrátka ekologická myšlenka byla vyvážena dotací. Stejně tak bioplynky, které nefungují tak snadno, jak se předpokládalo a to bohužel souvisí s tím, co je napsáno výše. Vyčerpaná půda, která je krmena chemií zkrátka nevyprodukuje tak kvalitní krmení pro bioplynku, a tak se bioplynoví farmáři často musejí zbavovat stád, jezdit po stále větším okolí, aby recepturu až 3x navýšili oproti předpokladům svých projektů. A digestát (odpad z bioplynky)? Černá smradlavá hmota, která se ve velkém lije do polí? Mix, který obsahuje málo dusíku, ale obrovské množství bakterií, které napadají citlivý ekosystém v půdě a zbůsobují další atak na rovnováhu jistě také nejsou přínosem, jakkoli se to snaží autořii nápadu tvrdit. Za pár let bude jasno, že i tato oblast práce s půdou je daleko komplikvanější a zatím naprosto nedomyšlená než se zdá.

Vznikl novodobě tak, že se mu zakázalo hnojit a několik dalších věcí, které dělají konvenční družstva. Tím se ale postupně spustila staronová éra práce s půdou, kde se kombinací znalostí, zkušeností využívá půda k pěstování vhodných plodin, které se střídají a toto vše je doplněno pouze mechanizací, která umožňuje například eliminovat plevele často lépe, než chemické postřiky.

V ekologii stále častěji narazíte na firmy, které se nevěnují pouze rostlinné výrobě nebo naopak živočišné, jelikož cyklus je třeba uzavřít v rovnováze, půda potřebuje zvířata a zvířata potřebují půdu.

…

Bereme si to nejlepšího z tradičního zemědělství i nejmodernějších technologií: vhodným křížením zlepšujeme genetické vlastnosti masného skotu, na našich pastvinách a polích hospodaříme výhradně chemie prostými metodami. Maso zpracováváme tradičními metodami, bez konzervantů, barviv a dalších syntetických látek, za využití moderních technologií a metod zrání a tepelné úpravy.

Jsme skupina expertů i nadšenců zároveň, kteří mají hovězí maso jako každodenní náplň práce i životní cíl. Hovězí máme zmapované od trsu trávy až po šťavnatý steak. Víme, jak maso zpracovat a především víme, co do něj nepatří.