V posledních dnech slyšíme spoustu negativních informací ohledně růstu ceny potravin, ohledně nedostupnosti některých potravin, mluví se o soběstačnosti České republiky v dodávkách různých komodit. Pojďme se na celý problém podívat z pohledu opravdového farmaření, tedy farmaření, které produkuje finální potravinu a lokálně ji i spotřebovává.
Samozřejmě že i malé farmy, které zpracovávají hotovou potravinu trpí zdražením nafty a elektřiny, ale ten dopad není tak rozsáhlý, protože při lokálním zpracování nedochází k tolika přesunům zboží a surovin, jako je to u potravin konvenčních vznikajících průmyslovým způsobem. V současné situaci má vláda velkou šanci prosadit změny, které mohou zaprvé velmi výrazně pomoci při dostupnosti potravin, umožní rozvoj malých chovů a dokonce může vést k zachování současných cen. Stačilo by pouze malým farmářům umožnit vstup na trh jednodušším způsobem tzn. bez omezení a legislativních překážek, které dnes existují.
Pro vysvětlení uvedu příklad. Pokud dnes malý farmář chce prodávat své produkty, tak některé může prodávat takzvaně ze dvora. To znamená, že zákazník přijede k němu domů a nakoupí. Většinou se jedná pouze o menší zvířata, která může sám doma porazit v jednoduchých podmínkách anebo například o zeleninu a o vejce. Pokud chce ale farmář například dodat hovězí, které je dnes nedostatkové, případně vepřové maso, tak musí projít prostřednictvím nějaké certifikované porážky. Těch je málo, logicky po změně režimu v roce 1989 jsme žádné malé provozy neměli, byly zde samé velké zpracovatelské centralizované podniky, ale tak je to v podstatě dodnes. Pokud by např. bylo možné, aby kromě ze dvora takový farmář dodával zboží přímo do malých prodejen, tak by se nemusel věnovat telefonování svým zákazníkům, ale mohl by se věnovat farmaření, mohl by nakoupit více prasat vykrmit je a dodat je na lokální trh. Drůbež od farmáře ze dvora je za každých okolností zdravější a bezpečnější potravinou, než kuře z velkochovu poražené v továrně na maso. Ale farmář ho nesmí dodat na trh bez prostředníka. Může prodat ze dvora, nesmí prodat do místní hospody. Vláda by mohla podpořit tento segment a velice rychle by díra na trhu byla zaplněna. Malé farmy reagují rychle. Dnes se rozhodnu a zítra už připouštím svini, na podzim pobíhají selátka po pastvině.
Potravinová soběstačnost
Co to vlastně znamená? Je to nějaké počítání na papíře. Kolik se vyprodukuje a kolik se spotřebuje. Ono to nemá moc velkou vypovídací hodnotu, protože nikdo neříká kolik toho zrní které vyprodukujeme odvezeme někam do zahraničí a naopak kolik ho přivezeme sem. Opět se bavíme o výrobě, bavíme se o průmyslovém pohledu na zemědělství. V době COVIDU došlo k výrazně vyšší spotřebě některých potravin především průmyslových, a to proto, že bylo znemožněno nakupovat u farmářů. Nejdřív byly zavřeny takzvané farmářské trhy a posléze bylo znemožněna mobilita obyvatelstva, takže i ti kteří jezdili pro své potraviny k farmářům nesměli opustit okres. Směrem od lokálních potravin, farmářských potravin k těm průmyslovým to šlo velice rychle, stačilo uzavřít okresy a populace přešla na těstoviny a rostlinné oleje, to znamená špatným směrem z hlediska zdraví, ale jiná možnost nebyla. Věřím že pokud by se legislativně umožnilo, aby místní lokální potraviny mohli do místních lokálních obchodu bez složité administrativy a procestování přes velké zpracovatele, stejně rychle by došlo k adaptaci zákazníků na tento nový způsob nákupu a stejně jako za COVIDU se zákazníci odvrátili od potravin farmářských ve prospěch průmyslových, tak by tomu došlo nyní opačným směrem.
Biopotraviny
Nedávno publikoval Probio (svaz ekologických zemědělců) informaci o tom, že dochází k nárůstu produkce biopotravin. Pomiňme chvíli fakt, že do bio produkce se pouští čím dál tím víc větších podniků, kteří k té produkci přistupují v podstatě stejně jako k produkci konvenční, pouze takzvaně dodržují pravidla. Neříkám, že to je úplně špatně, je to určitě lépe než nic, ale co mě zaráží je informace že dochází také k exportu biopotravin k jeho významnému růstu. To přece není správně. Biopotravina není biopotravinou tím, že je bez chemie. Biopotravina by správně měla být potravina lokální, zpracovaná v místě, kde vznikla a tam také spotřebovaná, protože ta nafta, která do ní přibývá tím transportem, tak v podstatě působí proti bio. To není nic, co je žádoucí pro budoucnost planety.
Ze současné krize přepravy – a je jedno jestli ta přeprava nefunguje, protože je drahá nafta anebo protože řidiči odešli bojovat za svobodu své země – my můžeme vytěžit ve prospěch lokálního zpracování a lokální spotřeby, tedy může dojít k daleko větší podpoře místních malých zpracovatelů než si myslíme.
Krize v Mitrově
Podívejme se na současnou krizi z pohledu naší farmy a porážky v Mitrově. Elektřina je u nás spotřebovávána především na chlazení, nicméně díky tomu že znovu po COVIDU máme otevřeno, tak můžeme zpracovávat víc a prodávat víc produktů lokálně, než tomu bylo předchozích dvou letech, takže můžeme více naplnit naše chladící skříně a částečně kompenzovat nárůst ceny elektřiny. Plyn nemáme, takže tady nemáme o čem diskutovat, topíme dřevoštěpkou, kterou máme z okolních lesů, které obnovujeme z důvodu kůrovcové kalamity a hmoty bude ještě mnoho let dost a vlastně vždy bylo. Cena nafty nás ovlivňuje především při pracích na poli, nicméně vzhledem k tomu, že jsme pastevní farmáři, tak se jedná o skutečně malý podíl na našich nákladech. A zatím stále máme nakoupenou naftu za původní cenu tzn. vliv na letošní rok bude tak malý, že ho dokážeme kompenzovat úsporami někde jinde a možná také budeme více přemýšlet o tom, která jízda je zbytečná, a která ne. Nedostatek komodit jako je pšenice a podobně, o které snad často slyšíme v posledních dnech nás nezasáhne rovněž, protože veškeré krmivo produkujeme pro svá zvířata sami, takže my se nechováme k pšenici jako ke komoditě, ale jako ke krmení, které vyprodukujeme a které nakonec sami spotřebujeme. Prodej přebytku například potravinářům na výrobu bio pečiva je pro nás okrajovým příjmem, ale pokud cena pšenice poroste, tak na tom naopak můžeme trošku vydělat.
Zdraví
Nezapomeňme na jednou další podstatnou věc. Pokud poklesne produkce vepřového v koncentrovaných výkrmnách, tak je velká šance, že toto vepřové bude například nahrazeno něčím zdravějším tzn. např. vepřovým z malých forem anebo úplně jiným druhem masa, které vzniká na farmách lokálně v přirozených podmínkách a ne v umělém prostředí, kde dochází k poškozování zdraví zvířat. Farmářské potraviny jsou jednoznačně zdravější, protože to zvíře má daleko lepší podmínky pro život. Pokud si cestu ke svému farmáři najdete, nejenom že přestanete sledovat hrůzostrašné nárůsty cen v supermarketech, ale navíc za konstantní peníze dostanete řádově kvalitnější a nutričně výživnější potravinu a věřím, že z toho budete mít taky radost. Protože není nic lepšího, než když jíte jakýkoliv pokrm a dovedete si představit to místo, kde ta která potravina vznikla. Když jíte steak, tak chcete vidět obraz stáda pasoucího se na čistých pastvinách. Když si ráno mícháte vajíčka, tak chcete vidět slepice které vyhrabávají červíky na travnatém porostu. Když jíte zeleninu, tak chcete vidět pracovité ruce farmáře, které vám jí vytáhli z políčka za domem.
