Sportovec dopuje, aby dosáhl lepších výsledků, než ostatní a poškozuje si tím své zdraví. Výrobce uzenin dopuje své výrobky chemií, aby dosáhl vyššího zisku, ale poškozuje při tom zdraví svým vlastním zákazníkům, kteří ho živí.
Znáte ty reklamní letáky, vítězný párek, špekáček, uzenina – měl největší podíl masa. Všechny v poslední době zvěřejněné žebříčky uzenin se věnovaly podílu masa, někdy dokonce masné bílkoviny ve výrobku. No to snad ne? A to je vše? Se vší úctou k těm odborníkům, to jsme se dostali opravdu tak daleko, že se divíme, že v masném výrobku je maso? To je jakoby ve Vizovicích na koštu slivovice vyhrál ten, kdo použil vedle koncentrátu největší podíl švestek. Zkuste to navrhnout.
Pravdou je, že maso v řadě výrobků nahrazuje separát, rozemleté kosti a podobné dobroty. Chemickými prostředky pak výrobce musí chuť doladit (glutaman) nebo podržet ve výrobcích vodu, aby se mu to vyplatilo (polyfosfáty). V každém případě ale potřebuje, aby výrobek držel pohromadě, když už v něm není dost kvalitního masa a mohl ho navíc vozit co nejdéle a nejdál, a tak do něj v každém případě dá nějaké konzervanty a výrobní pomocníky v podobě solících směsí s dusitany (rychlosůl, Praganda, neboli E250). A přitom právě tyto látky způsobují, že uzenářské výrobky se stávají nebezpečnými pro lidi. Odvápní vám kosti, vytvoří rakovinotvorné látky ve vašem těle a hlavně vám vůbec nedodají to, proč maso jíme, protein, minerální látky a energii.
Důkazem, že si toto výrobci moc dobře uvědomují a že jsou stále víc pod tlakem osvícené laické veřejnosti – nakonec i my do nich šijeme, co se dá – je fakt, že část výrobků na trhu svoje chemické složení maskují a v poslední době se dokonce začínají některé výrobky tvářit, že chemii neobsahují.
Když sportovec sekne s dopingem, rozhodně mu to na výkonu nepřidá, zdravotně na tom je jako narkoman na odvykačce a stejně tak se bohužel děje i s masným výrobkem, kde se pouze výrobce snaží odstranit chemii, která je již profláklá, ale jinak pro kvalitu nedělá nic. Navíc pod tlakem nízké ceny “v akci” nemůže použít kvalitní maso. Takže se pak ve výrobcích objevují věci, které byste nikdy nečekali. Jako například mangold, acerola nebo mrkvová šťáva.
Druhá finta spočívá v tom, že se ještě lépe začne pracovat s popisem výrobku. To znamená, že místo rychlosůl se napíše “dusitanová solící směs”, nebo “solící směs a v závorce kurzívou dusitan), nebo se zkrátka odvede pozornost od čtení drobného písma a přímo na obal se napíše “BEZ KONZERVANTŮ” V tomto nás zaujal další výrobek dostupný na trhu, který se honosí nápisem “Bez přidaných konzervantů”, což pravděpodobně šalamounsky znamená, že ve směsi, kterou výrobce od někoho kupuje již nějaké konzervanty a fosforečnany byly a on jich tam jen nepřidal víc. Jinak si tento nápis vysvětlit neumíme.
Jaké pro vás máme rady? No, samozřejmě nakupujte u nás, co bychom to byli za obchodníky, že? Ale rovněž doporučujeme opravdu číst a ptát se. I váš řezník na vesnici chemii obvykle používá a jen váš tlak na něj ho přiměje k tomu, aby změnil zavedené stereotypy. Víc může totiž udělat jedině stát, respektive úřady, které kvalitu potravin mají na starosti, tedy především veterinární správa. Z vlastní zkušenosti víme, že jdou tvrdě po původu surovin, značení a dnes víme, že dokonce začínají testovat skutečné složení. Věříme, že po létech nekalé soutěže se dočkáme nějakých výsledků, protože jsme si v Mitrově jisti, že kdyby zákazníci věděli skutečné složení uzenin, byli by při jejich nákupu zásadně obezřetnější!
