Rubrika: Pastevní farmaření

Tento článek se měl původně jmenovat Mitrovské vs. ze supermarketu, ale to by nebylo přesné. Většina masa na pultech obchodů sice pochází ze zvířat z velkokapacitních výkrmen, kam jsou ve věku několika měsíců naskladněna, teoreticky se ale může stát, že se na jatky, které s daným řetězcem spolupracují, dostane i zvíře od malého chovatele.

Budeme tedy porovnávat naše maso s tím, které je z velkovýkrmen, protože to je na pultech supermarketů nejběžnější. Bez ohledu na to, jak bylo zabaleno a pod jakou značkou bylo propagováno, jde o tele, které bylo zbaveno své původní přirozené svobody a umístěno do kotce se svými vrstevníky z celé země, aby společně rychle vyrostli do porážkové hmotnosti.

Rozdíly mezi pastevně odchovaným dobytkem z Mitrova a hovězím z velkovýkrmen jsou dramatické. Lze je nahlížet ze tří úhlů. Z pohledu zákazníka, z pohledu samotného zvířete a nakonec z pohledu životního prostředí. Asi pro vás nebude překvapením, že hovězí z Mitrova v porovnání vyjde vítězně, ale věříme, že budete překvapeni, jak zásadní ten rozdíl je a kolika oblastí našeho života se dotýká.

Výživné vs. nutričně chudé

Maso celoročně pasených zvířat obsahuje velké množství minerálů, vitamínů a zdraví prospěšných nenasycených a polynasycených mastných kyselin (tuků). V porovnání se zvířaty z velkovýkrmu mají přístup k pestrému pastevnímu porostu. Jsou pravidelně stěhována na nové pastviny a nálož vitamínů a minerálů dostávají v čerstvém stavu. Velkovýkrm nabízí především zrní a fermentované siláže monokulturních plodin, ve kterých většina žádoucích látek chybí, odpaří se nebo se přemění. Nedávno jsme provedli test na obsah omega 3 a omega 6 mastné kyseliny. Říká se jim esenciální (nezbytné) a to, že v dnešní stravě chybí, zjistíte také z toho, že v reklamách se čím dál častěji objevují potravinové doplňky s jejich přídavkem. Omega 3 se do hovězího dostane z pastvy, z trávy, omega 6 ze zrní. Pokud chceme dát našemu tělu to, co potřebuje, měli bychom ve stravě mít poměr obou těchto esenciálních mastných kyselin stejný. Maso z Mitrova obsahuje poměr 1:1, zatímco maso z velkovýkrmu až 1:10 ve prospěch omega 6. Maso z Mitrova obsahuje omega 3 0,41 g/100 g, tedy téměř 3x víc než většina ryb a rybích konzerv, které jsou označovány logem „zdroj omega 3“ (limit pro takové označení je 0,15 g/100 g výrobku). Obsah tuku je u mitrovského masa menší, přesto při přípravě steaků působí šťavnatější a je křehčí. To vše je důsledek jiného složení tuků.

Cena odpovídá kvalitě vs. dražší než se zdá

Pro českého spotřebitele je otázka ceny zásadní. Někdy zastíní rozum spotřebitele natolik, že je ochoten koupit pomleté šlachy smíchané se škrobem a tvářit se, že nad všemi řezníky vyzrál. Maso je zdrojem dobrých proteinů, bez kterých se naše tělo neobejde, díky hovězímu získáme řadu minerálů a vitamínů, které jinak získat neumíme (například B12), je jasné, že pokud má hovězí plnit funkci nutričně bohaté potraviny, musí pocházet ze zvířete zdravého, které dostávalo stejně tak nutričně bohatou potravu. Pokud tedy často konzumujete maso z velkovýkrmu, nutně se po čase projeví jeho nedostatečná nutriční hodnota a začnete kupovat různé potravinové doplňky, nedejbože léky. Tedy další peníze. Daleko větší rozdíl pak představují masné výrobky. Jejich složení u těch průmyslově zpracovaných ještě více znásobí dopad použití chudé suroviny. Doplní se separát, bílkovina jiná než masná (z mléka nebo z mouky, tedy odpad z jiné průmyslové výroby), přidá se trocha chemie a párek je na světě. Nutriční hodnota párku z Mitrova, který obsahuje pouze hovězí, je v porovnání s tím průmyslově zpracovaným mnohonásobně vyšší. Cena je ale přitom srovnatelná nebo vyšší jen proto, že v Mitrově nepořádáme žádné akce a slevy dne. Půjdeme-li ještě hlouběji, měli bychom do ceny masa započítat také náklady na odstraňování ekologické zátěže, kterou velkovýkrmy představují jak pro znečištění ovzduší a půdu, tak pro spodní vody. Náprava takových škod totiž v ceně průmyslově vyrobených uzenin započítána není, platí se z veřejných rozpočtů, tedy platíme je všichni.

Chutné vs. dochucené

Pasené zvíře poskytuje chutné maso. Pestrost polykulturního trvalého porostu obsahuje všechny chutě, v nichž si dobytek vybírá jiné byliny na chuť a jiné pro naplnění bachoru. Stejně jako to dělá člověk. Pokud je nabídka pastvy stále pestrá, výsledná chuť masa je stejně tak lahodná. Maso zvířat z velkochovu získává živiny obvykle z monokulturních plodin, zrní nebo fermentované siláže. V těch technologicky nejpokrokovějších se zvířatům přidává do potravy také odpad z jiné velkovýroby, kuřecí hnůj nebo dokonce zvířecí mozky. Chuť takového masa je logicky jiná, než když dobytek krmíte přirozeným krmením. Proto se do výrobků přidává řada dochucovadel. Například glutaman sodný, co na tom, že to je nebezpečný jed a že je vyráběn ze zrní kukuřice nebo jiného obilí. Podstatné je, že masným výrobkům dodává masnou chuť.

Přirozené vs. průmyslové

Při pohledu na chov z hlediska samotného zvířete jsou rozdíly ještě markantnější. Pastevní odchov zcela respektuje to, co příroda vytvořila. Některé býložravce dokonce vybavila čtyřmi žaludky, aby lépe zpracovávali zelenou hmotu polykulturních trvalých porostů a aby ji přežvykováním přeměnili na výživu pro svůj růst. Citlivým pohybem po pastvině dávají porostům čas na regeneraci a vracejí půdě výživu v podobě trusu. Farmáři tento přirozený pohyb stád kopírují díky moderním nástrojům v podobě elektrických ohradníků, sekaček na vyžínání nedopasků a mobilních přístřešků pro dobytek v období léta. Velkovýkrmy nenabízejí svým svěřencům ani slunce, ani čistý vzduch a dokonce ani potrava není přirozená. Zrní a fermentovaná píce není to, co dobytek umí zpracovávat, proto často prožívá život v nemocech a v krmivu přijímá velké množství léků, aby mu některé orgány neselhaly ještě před porážkou. Hormonální přídavky, antibiotika, očkování proti všem možným nemocem telatům narozeným v zimě, aby stihla maximální přírůstek, jsou podmínky v příkrém rozporu s tím, co je přirozené. Na našich pastvinách se naproti tomu telata rodí na jaře, stejně jako ostatní mláďata divoce žijících býložravců v naší oblasti. Jakmile tele začne přijímat potravu, má k dispozici zelený salátový bar, který ještě v létě doplňuje mlékem své matky.

Prospěšné životnímu prostředí vs. devastující

Jedním ze znaků průmyslového pojetí výroby potravin je velký podíl přepravy surovin, hotových výrobků a samozřejmě také hospodářských zvířat. Některé zdroje uvádějí, že na výrobu 1 kcal potraviny je spotřebováno 15 kcal energií z fosilních paliv na přepravu, výrobu chemických hnojiv, přípravu krmiv, atd. Farma v Mitrově v porovnání s tím získává energii především solární. Tu přeměňuje trvalý travní porost na zelenou hmotu, z níž následně rostou zvířata, která nakonec poskytnou maso. Ano, i my potřebujeme občas traktory, ale lokální zpracování a prodej naší výroby, kromě úspory většiny energií na přepravu, přináší také pozitivní efekt pro naši obec a její okolí. Zpracování naší produkce provádějí místní lidé, kapitál nevyvážíme, zůstává na místě. To, že zvířata vyrůstají na farmě, má velký význam také pro zachování úrodnosti naší půdy. Hnůj zůstává k dispozici pastvinám na jejich regeneraci. Velkovýkrmy naproti tomu působí jako obrovské skládky nadbytečného dusíku, který uniká do ovzduší a spodních vod a v původním prostředí, odkud vykrmovaná zvířata pocházejí, se do půdy vpravuje hnojivo chemické, neboť toho přirozeného se nedostává.

Věříme, že vám tyto informace pomohou při vašem rozhodování při nákupu potravin. Další informace k této problematice získáte například v nedávno vydaném překladu knihy Boží krávy a prasata v žitě amerického propagátora udržitelného pastevního chovu hospodářských zvířat Joela Salatina.

Ekologické zemědělství je teď v módě – my ale jinak než harmonicky a šetrně hospodařit neumíme. Naše pole neznají chemii, zvířata krmíme výhradně tím, co si sami vypěstujeme a snažíme se být soběstační. Stejně, jako to fungovalo dřív.

Chov skotu

Seznamte se s celoročně venku ustájeným stádem skotu plemene Aberdeen Angus. Býčky i jalovice chováme od roku 2007 a máme je čím dál tím raději – Angus dobře snáší tuhé zimy a hlavně: má exluzivní maso. Každý rok nabízíme několik nejlepších plemených býků na prodej

Plemeno Aberdeen Angus chováme už od roku 2007.

Proč právě tohle plemeno?

• Nevadí mu zima a celý rok může žít volně na našich pastvinách.
• Žije dlouho a matky se výborně starají o telata.
• Má exkluzivní maso, které doporučují kuchaři z celého světa.

Naše stádo má momentálně 500 kusů plemenných i jatečných býků, jalovic i telat. Momentálně se prohání po 550 hektarech ekologických pastvin.

Veškeré pastviny jsou v přísně ekologickém režimu, a proto je i maso z našich býků 100% BIO. Nenajdete v něm žádnou chemii. A věřte nám, že na chuti je to znát!

Zásady Statku Mitrov

• Hospodaříme ekologicky. Nepoužíváme chemii. Pastviny vracíme do dob našich prababiček.
• Chováme zdravá a silná zvířata. Skot je celoročně venku, dobytek má dostatek pohybu. I proto se nám odvděčuje skvělým masem.
• Jsme na cestě k plné soběstačnosti. Od zvířat z vlastního chovu přes zeleninu a krmiva až po mouku pro domácí chleba.
• Víme, co vám dáváme na talíř. Známe od mláděte každý kus dobytka i hospodáře, který vypěstoval brambory na vaše steakové hranolky.
• Kompletně místní produkce. Skot od narození po porážku, zrání a balení neopustí Mitrov. Vše děláme na místě a s místními lidmi.
• Jsme hrdí na zdejší kraj. A všemožně mu pomáháme – opravujeme cesty, chráníme pastviny, udržujeme krajinu.

V médiích se v poslední době objevují názory odborníků a aktivistů, že kráva při trávení produkuje plyn, který způsobuje oteplování planety. Navíc lidstvo potřebuje čím dál víc potravin, a tak je logickým závěrem přejít na vegetariánství, nebo alespoň řádově snížit počet kusů dobytka. Vzpomínáte na dobu, kdy někdo vyřknul úvahu, že živočišný tuk způsobuje obezitu? Spotřebitelé pak 20 let dovolili bohatnout výrobcům margarínu a sami si ničili tělo jedovatou náhražkou másla, a místo hemenexu na snídani si dávali průmyslově zpracované potraviny plné sacharidů.

Žijeme v době takové přemíry informací, že abychom zpracovali všechna témata, která nám připadají na první pohled důležitá, musíme se z hloubavých výzkumníků, usilujících o pochopení podstaty věcí, proměnit v povrchní blbce, kteří vykřikují stále jasnější a líbivější hesla, zjednodušující popis skutečnosti, a tím si namluvit, že řešení je snadné.

Podívejme se na tento odvážný plán důkladněji. Co vlastně znamená snížení stavů dobytka? Je tím myšleno zmenšení plochy pastvin a travin na úkor ploch pro pěstování obilí nebo kukuřice. Proč? Protože člověk trávu nejí, není býložravec, takže aby maso nahradil jinou bílkovinou (bez ohledu na to, jestli mu to svědčí), nezbude než rozorat další kus planety. A tím se dostáváme k podstatě těchto smělých nápadů, které mají řadu principiálních vad.

Pastva lepší než obilí

Příroda vymyslela fotosyntézu – proces, jak sluneční energii zachytit do rostlin. Následně vymyslela býložravce, kteří dokážou požírat zelenou hmotu a vyrábět bílkovinu a tuk, aniž by k tomu potřebovali žrát maso. Vymyslela jim k tomu totiž bakterie a některým dokonce i 4 žaludky, aby měly bakterie kde bydlet a z cukru z rostlin vyrábět živiny k růstu býložravce. Rovnováha, kterou příroda vybalancovala, zajišťovala velkým stádům býložravců dostatek predátorů, a tím pádem nutnost žít ve stádech a migrovat. To následně vedlo k tomu, že pastviny nebyly nikdy přetížené a jak zelená část rostlin, tak i kořenový systém byly zdravé, pravidelně hnojené trusem a ptáky, kteří trus rozebírali, aby v něm našli larvy hmyzu. Krajina tak uměla zadržet vodu a prospívat i v dlouhých obdobích sucha.

Dobytek, tur domácí, je vlastně poslední druh velkých býložravců, který dnes dokáže principy nastavené přírodou dodržovat. Už nežije volně, a tak je na farmářích, aby svá stáda pásli tak, aby nedocházelo k přetěžování pastvin nebo dokonce k jejich zániku. Jedině tak může být travní porost bohatý, zadržovat vodu a dokonce plnit stejně dobře i funkci zpracování CO₂ jako zdravý les.

Z tohoto pohledu je pěstování obilí velice neefektivní. Množství zachycené sluneční energie je nižší a o zadržení vody už vůbec nemůže být řeč. Nakonec je to logické, vždyť zaseté obilí celou dobu, co je pěstujeme, zuby nehty (tedy přesněji – za využití různých jedů) chráníme, aby mezi klasy náhodou nevyrostla nějaká plevelná tráva. Zrní, zdroj nekvalitního proteinu a cukru, pak zpracováváme na průmyslové potraviny pro lidi a také pro dobytek, který na to ale není uzpůsoben a po celou dobu výkrmu trpí zdravotními problémy. A tak místo toho, aby dobytek navrátil půdě dusík a další důležité prvky, a aby tak zachoval nikdy nekončící koloběh, se koncentrovaný hnůj, obsahující také léčiva, v okolí velkochovů dostává do spodní vody, řek, přehrad, kde likviduje rovnováhu dalších ekosystémů.

Do půdy tak dáváme místo přírodních hnojiv ta průmyslová, chemicky izolovaný dusík z atmosféry, pro jejichž výrobu používáme velké množství fosilních paliv.

Proč to děláme?

To, že dobytek zavíráme do velkofarem a nutíme ho jíst nepřirozenou potravu – zrní, je lidský výmysl. Potravinářský průmysl miluje komodity – zrní je komodita a hovězí maso se prostřednictvím velkovýrkmen stalo komoditou také. Jedině náročnost rození nových potomků zaručilo alespoň kravám–matkám svobodu pohybu na pastvinách, většina mláďat je ale ihned po odstavení stěhována do velkovýkrmů, kde se z nich stane v nemoci žijící zdroj anonymní hmoty k výrobě potravin.

Pryč s nepotravinovým zemědělstvím

Pokud opravdu chceme zachránit planetu, měli bychom začít s tím, že postupně upustíme od plýtvání zemědělskou půdou na výrobu technických plodin – bionafta, a plodiny určené ke krmení zvířat nebudeme využívat na pseudoekologické, drahé procesy výroby energie – bioplynové stanice.

Když budeme využívat jen ty druhy přírodní energie, která je z lidského pohledu nekonečná – slunce, vítr, voda (a možná také atom) – neubereme vůbec žádný životní prostor ani volně žijícím, ani hospodářským zvířatům. Podporou lokálních farem a domácí spotřebou potravin může navíc lidstvo ušetřit velké množství fosilních paliv – slepičí vejce od souseda si donesete domů pěšky, kus hovězího z farmy ve vedlejší vesnici na cestě z práce, zatímco koupí hamburgeru ve fast foodu způsobíte těžko uvěřitelné přesuny komodit, chemicky rozložených surovin z různých koutů světa, naskládaných do nových průmyslově vyrobených potravin, putujících za svými zákazníky levně, jelikož v jejich ceně není započítán dopad na krajinu, ovzduší a naše zdraví.

Zhubni a zachráníš planetu

Už dávno vědci popřeli, že by za obezitou stál živočišný tuk. Přestože se minimálně v Česku neumíme zbavit zlozvyku, že nízkotučný neznamená zdravý nebo zdravější, odborná veřejnost a řada spotřebitelů již ví, že obezitu a další tzv. civilizační choroby způsobuje především konzumace průmyslově zpracovávaných potravin, kde jak sladké, tak tučné chutě vytvářejí novodobí alchymisté z látek separovaných z původních zemědělských komodit, aby tak ošálili naše přírodou dané vjemy a pocity. S nadsázkou tak lze říci, že planetu může každý ušetřit tím, že se nastavenému systému vzepře. Začne se zajímat o to, co jí, z čeho je jeho potrava vyrobena, nákup potravin si nebude usnadňovat v supermarketech, ale vyrazí na venkov pro skutečné suroviny k vaření. Pomůže především sobě, ale také planetě – s každým dalším rodinným obědem, v němž suroviny od farmáře, doplněné o výpěstky z vlastní zahrady nebo z květináče vlastního či komunitního, ušetří člověk několik litrů ropy, které jsou u průmyslových potravin potřeba jak při výrobě umělých hnojiv, tak při samotném zpracování surovin, výrobě potravin a jejich globální distribuci.