Publikováno

Polské maso nemocných krav

Před více než rokem jsme v jednom z článků na webu publikovali naše pátrání po cestě masa z Polska na pult v Tišnově. Myslím, že v současné době, kdy celá Evropa řeší maso polských nemocných krav, je dobré si závěry pátrání připomenout.

V pondělí bylo zvíře poraženo, vychladlo, prohlédl veterinář a druhý den jej naložili na kamion, pravděpodobně ve čtvrtích.
Úterý a středa v kamionu, ve čtvrtek bourárna 500 km od porážky.
V pátek na pultě v Tišnově (dost možná již ve čtvrtek, v pátek jsme ho koupili my). Co z toho vyplývá? Především to, že veškeré ujišťování českých úřadů je zcela liché. Kde by chtěl český úředník kontrolovat polské dodávky? Na parkovišti u Varšavy? Nebo na odstavném parkovišti u Katovic, kde si řidič dává pauzu? (původní článek ZDE)

Odkud jsou ty krávy?

Je ještě další otázka, kterou zatím nikdo neřešil. Kde se bere tolik nemocných krav? U nás v Mitrově chováme zvířata celoročně venku a dá se říct, že pokud je nějaký kus neživotaschopný, nenarodí se, nebo tele nepřežije. Dospělé kusy si pak maximálně při souboji nebo špatném šlápnutí zraní nohu. Procento obou případů je ale velice malé. Volný chov má jednu velkou výhodu, přirozenou selekci. Přežívají jen zdravá, geneticky odolná zvířata a postupem časdu se tak úmrtnost telat snižuje na podprůměrné hodnoty. Ve velkochovech je ale situace jiná. Nevhodné podmínky, málo prostoru, nedostatek pohybu a často i nemoci, které plynou z toho, že ve výkrmech se potkávají zvířata z různých farem, přenesou na sebe nemoci, jsou spojená stáda cizích zvířat, kde silnější usurpují slabší. Tam i zdravé zvíře může rychle strádat, fyzická zranění se rychle projeví formou zánětů, které když se neléčí, sníží odolnost zvířete a to pak ztrácí na váze. Ve velkochovu se ale často přijde na nemoc až když je pozdě, až když je zvíře očividně slabé a nemohoucí. No a tak šup s ním na jatky.

Veterina má nástrojů dost!

Co z výše uvedeného vyplývá? Jednoduchý závěr. Vše má v ruce veterinární správa. Veterina kontroluje totiž nejen jatky, zvířata, která uvolňuje razítkem na trh, ale také chovy. Je snadné si došlápnout na chov, který má velké procento nemocných zvířat a zjistit, kam dodávají k porážce je snadné, je to v registu zvířat, ke kterému má veterina přístup.

V Polsku se jistě jednalo o propracovaný systém. Veterináři museli být s porážkou domluveni, jistě to nedělali zadarmo. Chovatel, který má velký počet nemocných zvířat se musí kusu zbavit tak, že jej buďto dá k nucené porážce, uhynulý do kafilérie. Za kafilérii platí v řádu někoika tisíc, za zdravý kus utrží desetitisíce. Tedy motivace chovatele je zde jasná, Vyplatí se mu to, i kdyby dal zvíře k porážce za odvoz nebo za pár tisícovek.

No a motivace majitele porážky? Dodávat do celé evropy levné maso, čelit neustálému tlaku na cenu v době, kdy všechny triviální finty jako je vpichování vody jsou profláklé… Když vyrábíte špekáčky, ošidíte je použitím legálních jedů (rychlosůl, polyfosfáty, glutaman) a maso nahradíte rozemletými kostmi, separátem nebo škrobem. Ale u masa to jde hůř, tak holt koupíte to nejlevnější, co lze, nemocná a umírající zvířata.

Veterinární správa měla v rukou jistě dost nástrojů, aby zabránila takto rozsáhlému porušení pravidel zpracování hospodářských zvířat. Pokud chce evropa kupovat z polska maso zdravých zvířat, nezbývá, než kontrolovat polské chovy a porážky. Kontroly v místě spotřeby jsou naprosto nereálné a nákladné.

Může se to stát i u nás?

Může se to stát kdekoliv, kde se najde skupina lidí, kteří pro zisk udělají cokoliv. Z naší zkušenosti ale musíme říct, že veterinární kontrola je u nás na špičkové úrovni. U nás navíc chodí kontroly také z agentur, které kontrolují ekologické hospodářství a BIO kvalitu procesu porážky a zpracování. Veterináři se střídají a nedovedu si představit, že by nám prošlo zopracování byť jednoho kusu. U nás navíc všechna poražená zvířata zrají v půlích 14 dní. Kontaminované maso jednoho kusu by mohlo znamenat katastrofu, bakterie by mohly zničit celou skladovou zásobu. Navíc, naše maso kupuje řada stálých zákazníků a my víme, že by nám neodpustili ani to, kdybychom Anguse nahradili jiným plemenem, natož dodání masa z nemocné krávy!

Zákazníci mají volbu. Buďto riskovat, že na ně nedojde a nadále kupovat maso neznámého původu v akcích a levně a nebo si najít své dodavatele, kterým můžou věřit. U nás v Mitrově můžete všechna zvířata vidět na vlastní oči od jejich narození až po výkrm, v rámci kurzů přípravy steaků pak všem účastníkům umožňujeme nahlédnout do provozu porážky, bourárny a výrobny uzenin. A hlavně, masné výrobky bez chemie nelze vyrábět z ničeho jiného než ze stoprocentní suroviny!