Publikováno

Kontakty

Prodejna Mitrovsky Angus:

prodejna Mitrov: 733 713 258
kancelář Mitrov: 563 034 101
e-mail: robert.zeleny@mitrovsky.com
prodejna Brno: Purkyňova 2486/98, 612 00 Brno (na roh ulice Berkova a Purkyňova)
e-mail: berta.kalna@mitrovsky.com

Mitrovský dvůr, a.s., DIČ: CZ 277 52 411, Mitrov 9, 592 53 Strážek

Farma Statek Mitrov:

Prodej plemenných zvířat: Mirek Scholle
tel: 733 373 971
e-mail: mirek.scholle@mitrovsky.com

Statek Mitrov, a.s., DIČ: CZ 277 45 236, Mitrov 9, 592 53 Strážek

Objednávky kurzů a exkurzí:

Robert Zelený
tel: 604 647 756‬
e-mail: robert.zeleny@mitrovsky.com

Publikováno

Statek Mitrov

Ekologické zemědělství je teď v módě – my ale jinak než harmonicky a šetrně hospodařit neumíme. Naše pole neznají chemii, zvířata krmíme výhradně tím, co si sami vypěstujeme a snažíme se být soběstační. Stejně, jako to fungovalo dřív.

Chov skotu

Seznamte se s celoročně venku ustájeným stádem skotu plemene Aberdeen Angus. Býčky i jalovice chováme od roku 2007 a máme je čím dál tím raději – Angus dobře snáší tuhé zimy a hlavně: má exluzivní maso. Každý rok nabízíme několik nejlepších plemených býků na prodej

Plemeno Aberdeen Angus chováme už od roku 2007.

Proč právě tohle plemeno?

  • Nevadí mu zima a celý rok může žít volně na našich pastvinách.
  • Žije dlouho a matky se výborně starají o telata.
  • Má exkluzivní maso, které doporučují kuchaři z celého světa.

Naše stádo má momentálně 500 kusů plemenných i jatečných býků, jalovic i telat. Momentálně se prohání po 550 hektarech ekologických pastvin.

Veškeré pastviny jsou v přísně ekologickém režimu, a proto je i maso z našich býků 100% BIO. Nenajdete v něm žádnou chemii. A věřte nám, že na chuti je to znát!

Zásady Statku Mitrov

  • Hospodaříme ekologicky. Nepoužíváme chemii. Pastviny vracíme do dob našich prababiček.
  • Chováme zdravá a silná zvířata. Skot je celoročně venku, dobytek má dostatek pohybu. I proto se nám odvděčuje skvělým masem.
  • Jsme na cestě k plné soběstačnosti. Od zvířat z vlastního chovu přes zeleninu a krmiva až po mouku pro domácí chleba.
  • Víme, co vám dáváme na talíř. Známe od mláděte každý kus dobytka i hospodáře, který vypěstoval brambory na vaše steakové hranolky.
  • Kompletně místní produkce. Skot od narození po porážku, zrání a balení neopustí Mitrov. Vše děláme na místě a s místními lidmi.
  • Jsme hrdí na zdejší kraj. A všemožně mu pomáháme – opravujeme cesty, chráníme pastviny, udržujeme krajinu.
Publikováno

Nejezte maso a zmírníte uhlíkovou stopu?

V médiích se v poslední době objevují názory odborníků a aktivistů, že kráva při trávení produkuje plyn, který způsobuje oteplování planety. Navíc lidstvo potřebuje čím dál víc potravin, a tak je logickým závěrem přejít na vegetariánství, nebo alespoň řádově snížit počet kusů dobytka. Vzpomínáte na dobu, kdy někdo vyřknul úvahu, že živočišný tuk způsobuje obezitu? Spotřebitelé pak 20 let dovolili bohatnout výrobcům margarínu a sami si ničili tělo jedovatou náhražkou másla, a místo hemenexu na snídani si dávali průmyslově zpracované potraviny plné sacharidů.

Žijeme v době takové přemíry informací, že abychom zpracovali všechna témata, která nám připadají na první pohled důležitá, musíme se z hloubavých výzkumníků, usilujících o pochopení podstaty věcí, proměnit v povrchní blbce, kteří vykřikují stále jasnější a líbivější hesla, zjednodušující popis skutečnosti, a tím si namluvit, že řešení je snadné.

Podívejme se na tento odvážný plán důkladněji. Co vlastně znamená snížení stavů dobytka? Je tím myšleno zmenšení plochy pastvin a travin na úkor ploch pro pěstování obilí nebo kukuřice. Proč? Protože člověk trávu nejí, není býložravec, takže aby maso nahradil jinou bílkovinou (bez ohledu na to, jestli mu to svědčí), nezbude než rozorat další kus planety. A tím se dostáváme k podstatě těchto smělých nápadů, které mají řadu principiálních vad.

Pastva lepší než obilí

Příroda vymyslela fotosyntézu – proces, jak sluneční energii zachytit do rostlin. Následně vymyslela býložravce, kteří dokážou požírat zelenou hmotu a vyrábět bílkovinu a tuk, aniž by k tomu potřebovali žrát maso. Vymyslela jim k tomu totiž bakterie a některým dokonce i 4 žaludky, aby měly bakterie kde bydlet a z cukru z rostlin vyrábět živiny k růstu býložravce. Rovnováha, kterou příroda vybalancovala, zajišťovala velkým stádům býložravců dostatek predátorů, a tím pádem nutnost žít ve stádech a migrovat. To následně vedlo k tomu, že pastviny nebyly nikdy přetížené a jak zelená část rostlin, tak i kořenový systém byly zdravé, pravidelně hnojené trusem a ptáky, kteří trus rozebírali, aby v něm našli larvy hmyzu. Krajina tak uměla zadržet vodu a prospívat i v dlouhých obdobích sucha.

Dobytek, tur domácí, je vlastně poslední druh velkých býložravců, který dnes dokáže principy nastavené přírodou dodržovat. Už nežije volně, a tak je na farmářích, aby svá stáda pásli tak, aby nedocházelo k přetěžování pastvin nebo dokonce k jejich zániku. Jedině tak může být travní porost bohatý, zadržovat vodu a dokonce plnit stejně dobře i funkci zpracování CO2 jako zdravý les.

Z tohoto pohledu je pěstování obilí velice neefektivní. Množství zachycené sluneční energie je nižší a o zadržení vody už vůbec nemůže být řeč. Nakonec je to logické, vždyť zaseté obilí celou dobu, co je pěstujeme, zuby nehty (tedy přesněji – za využití různých jedů) chráníme, aby mezi klasy náhodou nevyrostla nějaká plevelná tráva. Zrní, zdroj nekvalitního proteinu a cukru, pak zpracováváme na průmyslové potraviny pro lidi a také pro dobytek, který na to ale není uzpůsoben a po celou dobu výkrmu trpí zdravotními problémy. A tak místo toho, aby dobytek navrátil půdě dusík a další důležité prvky, a aby tak zachoval nikdy nekončící koloběh, se koncentrovaný hnůj, obsahující také léčiva, v okolí velkochovů dostává do spodní vody, řek, přehrad, kde likviduje rovnováhu dalších ekosystémů.

Do půdy tak dáváme místo přírodních hnojiv ta průmyslová, chemicky izolovaný dusík z atmosféry, pro jejichž výrobu používáme velké množství fosilních paliv.

Proč to děláme?

To, že dobytek zavíráme do velkofarem a nutíme ho jíst nepřirozenou potravu – zrní, je lidský výmysl. Potravinářský průmysl miluje komodity – zrní je komodita a hovězí maso se prostřednictvím velkovýrkmen stalo komoditou také. Jedině náročnost rození nových potomků zaručilo alespoň kravám–matkám svobodu pohybu na pastvinách, většina mláďat je ale ihned po odstavení stěhována do velkovýkrmů, kde se z nich stane v nemoci žijící zdroj anonymní hmoty k výrobě potravin.

Pryč s nepotravinovým zemědělstvím

Pokud opravdu chceme zachránit planetu, měli bychom začít s tím, že postupně upustíme od plýtvání zemědělskou půdou na výrobu technických plodin – bionafta, a plodiny určené ke krmení zvířat nebudeme využívat na pseudoekologické, drahé procesy výroby energie – bioplynové stanice.

Když budeme využívat jen ty druhy přírodní energie, která je z lidského pohledu nekonečná – slunce, vítr, voda (a možná také atom) – neubereme vůbec žádný životní prostor ani volně žijícím, ani hospodářským zvířatům. Podporou lokálních farem a domácí spotřebou potravin může navíc lidstvo ušetřit velké množství fosilních paliv – slepičí vejce od souseda si donesete domů pěšky, kus hovězího z farmy ve vedlejší vesnici na cestě z práce, zatímco koupí hamburgeru ve fast foodu způsobíte těžko uvěřitelné přesuny komodit, chemicky rozložených surovin z různých koutů světa, naskládaných do nových průmyslově vyrobených potravin, putujících za svými zákazníky levně, jelikož v jejich ceně není započítán dopad na krajinu, ovzduší a naše zdraví.

Zhubni a zachráníš planetu

Už dávno vědci popřeli, že by za obezitou stál živočišný tuk. Přestože se minimálně v Česku neumíme zbavit zlozvyku, že nízkotučný neznamená zdravý nebo zdravější, odborná veřejnost a řada spotřebitelů již ví, že obezitu a další tzv. civilizační choroby způsobuje především konzumace průmyslově zpracovávaných potravin, kde jak sladké, tak tučné chutě vytvářejí novodobí alchymisté z látek separovaných z původních zemědělských komodit, aby tak ošálili naše přírodou dané vjemy a pocity. S nadsázkou tak lze říci, že planetu může každý ušetřit tím, že se nastavenému systému vzepře. Začne se zajímat o to, co jí, z čeho je jeho potrava vyrobena, nákup potravin si nebude usnadňovat v supermarketech, ale vyrazí na venkov pro skutečné suroviny k vaření. Pomůže především sobě, ale také planetě – s každým dalším rodinným obědem, v němž suroviny od farmáře, doplněné o výpěstky z vlastní zahrady nebo z květináče vlastního či komunitního, ušetří člověk několik litrů ropy, které jsou u průmyslových potravin potřeba jak při výrobě umělých hnojiv, tak při samotném zpracování surovin, výrobě potravin a jejich globální distribuci.

Publikováno

Hraboši v zemědělství, hraboši na polích

Debata o přemnožených hraboších a použití, či nepoužití jedů na ně, má dva hlavní efekty. Ukáže se, jak užitečný je ministr životního prostředí a odvede se pozornost od všech dalších problémů naší vlády, a to nejen v zemědělství.

Je přece úplně jedno, jestli bude nějaký jed na pole sypán legálně nebo nelegálně. Jedy tam sypou zemědělci dávno, jak jinak by mohlo dojít k ošálení přírody a pěstování obrovských lánů monokulturních plodin opakovaně stále dokola na již zcela mrtvé půdě? Ubývá přirozeného prostředí pro hmyz, dravce a predátory a daří se škůdcům. Je to špatné znamení. V každém apokalyptickém filmu se obvykle při zachycení atmosféry objevuje zmatek, špína, plameny, nějaký ten člověk a krysy. Stejně jako v českém zemědělství – požáry, hraboši a šílenci s jedem. Koncepce zemědělství musí začít stavět na faktu, že jeho úkolem je dodávat obyvatelstvu potraviny. Ne průmyslový výrobek hnojený NPK, zpracovaný v chemičce, velkovýkrmu. Skutečná politika udržitelného zemědělství musí být postavena na podpoře přirozených přírodních zákonitostí. Podporovat nejen malé farmy, bezchemické zemědělce, lokální zpracování a spotřebu namísto velkozpracoven a mega podniků. A když říkáme podporovat, máme především na mysli přestat dělat překážky.

Zde navrhujeme první tři možnosti:

  • zrušení EET a zjednodušení úřadování malým zemědělcům
  • povolení malých domácích porážek drůběže, malých i velkých na maso chovaných zvířat
  • snížit DPH pro lokálně prodávané produkty – potraviny
Publikováno

Dovoz hovězího z USA do EU bez cla: invaze levné americké kukuřice pokračuje

Divíte se, jak souvisí kukuřice a hovězí z USA? Pojďme tedy krátce nahlédnout pod pokličku výroby hovězího masa v dnešním systému průmyslového zpracování a výroby potravin. Máte-li představu, že v USA farmáři pasou dobytek, aby po pečlivém výběru a zpracování do Evropy doputovaly skvěle mramorované steaky, že tradice chovu je zárukou kvality a výživové hodnoty dovezeného masa, musíme vás zklamat. Dávno je všechno jinak, ostatně jako ve všech oborech lidské činnosti, kde jde především o efektivitu, rentabilitu. Farmáři malí i velcí skutečně odchovávají telata na rančích, kde převážně stále matky těchto telat pasou. Okamžitě po odstavu však většina telat cestuje do velkovýkrmen, kde přibližně půlroční přejdou na zcela novou stravu. Kukuřice, tuk jiných zvířat a k tomu nějaké ty minerály a vitamíny. Pastvu od té doby nevidí. Tráva totiž ustoupila kukuřici, sóji, případně dalšímu uměle hnojenému zrní, které na nejúrodnější americké půdě produkují obrovské farmy s využitím velkých a silných strojů. Tráva nemá šanci. Dobytek však není od přírody uzpůsoben požíráním proteinů zrní, lepku doplněného cukry a tukem, odpadem z výroby rostlinného oleje nebo ještě hůře tukem jiných zvířat zpracovaných před nimi. Logicky tak jejich nepřirozený výkrm poškodí jejich orgány, a proto se do směsí přidává také řada léků, antibiotik, které tlumí záněty jater a dalších zatížených orgánů. Býček nebo jalovice nemíří k porážce za čtyři roky, jak tomu bývalo dříve, obvykle jsou poraženi do dvou roků života, nejen, že je to ekonomicky výhodnější, ale ve většině případů by zvíře ani déle nevydrželo.

Proč nejíme české hovězí?

Zdálo by se logické, že dobytek odchovaný v česku bude tím pádem nejen levnější, ale také kvalitnější. Ale není to bohužel pravda. Nejenže v ČR zcela chybí středně velké zpracovatelské podniky, porážky či uzenářství, kteří by utvářeli pravidla obchodování a třídění hovězího. V ČR je hlavním problémem, že dotační politika je nastavena tak, aby zástav farmáři rovněž prodali v půl roce do výkrmu, kopírujeme totéž, co v USA vzniklo po válce. Vzhledem k tomu, že velká část půdy u nás není využívána pro produkci potravin a krmiva, není ani dost zrní pro velkovýkrmny. A tak se podařilo zařídit, že před pár lety začaly od českých farmářů vykupovat zástav obchodníci ze zemí, kde hovězí potřebují a umějí vypěstovat dostatek zrní, zatímco náročnější odchov telat nezvládají v dostatečném množství. Mezi největší odběratele patří Turecko. Zemědělství tam ovládá překvapivě několik obrovských firem, které postupně pestrý turecký venkov proměnili v kukuřičně obilnou monokulturní krajinu doplněnou obrovskými výkrmnami. Tam na dotované výkupní ceny míří většina českého dobytka, zbytek se pak rozveze po českých výkrmnách a to opravdu nejlepší pak vykoupí německá a rakouská menší řeznictví pro prémiové produkty.

Zpracování potravin (masa)

Kukuřice se nedostává do hovězího jen v podobě hlavní složky potravy intenzivně vykrmovaného dobytka. Vyrábí se z ní rovněž řada složek, bez kterých se dnešní průmyslové zpracování masa a uzenin neobejde. Jako například glutaman sodný, různé druhy cukrů (dextroza, maltodextrin), xantanová guma, modifikovaný škrob atd. Pokračuje tak bezpastevní výroba produktů, které by před 100 lety člověk nedokázal vyrobit, aniž by udržoval bohaté pastviny, které skotu poskytují nejen přirozený pohyb a prostředí, ale také potravu na kterou je od přírody zkonstruován. Je třeba připomenout, že stejně jako člověk a zvíře nepožívá v potravě pouze proteiny, cukry a tuky, ale také řadu mikronutricentů (minerály, vitamíny), o kterých stále víme jen zlomek informací jak a proč prospívají, tak i rostlina rostoucí na poli (tedy i kukuřice a obilí) nepotřebuje pouze dusík, fosfor a draslík, jak by se ze složení umělých hnojiv (NPK) mohlo zdát. Sami si dovedete představit, jak asi výživné bude hovězí maso zvířete, které požívá základní složky potravy, vyrobené z kukuřice, která rostla na uměle hnojeném poli, kterému pravidelně dodáváme základní složky pro růst. Nic přirozeného v tom není a logicky v tom mase musí něco chybět, stejně jako něco chybí i v té kukuřici.

V Mitrově mramorování moc neřešíme

V posledních letech v česku přibývá farmářů, kterým vadí, že při prodeji svých zvířat do velkovýkrmen nedostanou zpětnou vazbu, jak jejich kus vypadal při porážce. Protože ani ti, kteří pár kusů svého dobytka ponechají na své farmě, vykrmí je do porážkové velikosti a prodají do některé z firem u nás nebo v Rakousku, se nedozví o moc víc, jelikož systém hodnocení není ani objektivní ani tradičně zavedený. Maso se u nás zpracovávalo víc do salámů, jelikož za minulého režimu převládala plemena mléčná nebo kombinovaná a o steacích nemohla být ani řeč. Doposud veškeré  snahy hodnocení kvality zvířat nebo jednotlivých linií chovu skončili na nedostatku informací od řezníků, které by někdo dokázal systematicky sbírat a svaz chovatelů se tvrdošíjně věnuje pouze exteriérovému hodnocení zvířat asi tak, jako se posuzují chovy psů. A tak věda vstoupila i do této části chovu a začaly se objevovat první pokusy s měřením mohutnosti a mramorování masa (roštěnec) živých zvířat často ve věku již 1 roku. Měli jsme možnost již asi před rokem dvě taková zvířata jednoho menšího konvenčního farmáře porazit společně se stejně starým býčkem z naší farmy. Výsledek? Měření se nepotvrdilo, oba býčci z konvenční farmy měli stejné mramorování, i když podle protokolu byl jeden exkluzivní a druhý podprůměrný. Test u nás v Mitrově ale nekončí na porážce. Vzhledem k tomu, že všechna tři zvířata byla čistokrevní Aberdeen Angus býčci, nechali jsme je 14 dní vyzrát v půlích a roštěnec po rozbourání ještě další týden vystařit. Steak, který jsme následně připravili na grilu na dřevěném uhlí, byl nejchutnější z býčka našeho. Uznal to i dotyčný chovatel. Vizuálně byli mramorováni lépe býčci od něj, ale protože vyrůstali ve výkrmu a požívali monokulturní senáž se šrotem z uměle hnojeného obilí, nedosáhli na tak pestrou chuť našeho pastevně odchovaného a senáží z pestré luční trávy dokrmeného býčka. Celé hodnocení mramorování je tak jen další součástí propracovaného amerického systému hodnocení. Z nevýhody, kdy zvíře krmené nevhodnou potravou, které v ranném věku ukládá intramuskulární přebytečný tuk bez chuti, se udělala výhoda, protože tuk znamená šťavnatost a chuť v nejhorším doladíme barbecue omáčkou (mimochodem vyrobenou z dochucovadel pocházejících ze zpracované kukuřice).

Věříme, že jsme Vám poskytli dost podnětů k promyšlení, zda stojí za to najít si malou farmu, nejlépe hospodařící v BIO režimu, kde se dobytek celoročně pase a požírá trávu, pro niž je uzpůsoben a nakoupit si místo hmoty opravdové výživné a chutné hovězí!

Publikováno

Hovězí maso je zdravé, když pochází ze zdravého zvířete, které se páslo na zdravé louce

Maso patří mezi základní potraviny, ze kterých od samého počátku existence člověk čerpá bílkovinu a tuk, zdroje energie a stavebního materiálu pro obnovu a růst buněk.

Maso je také zdrojem řady minerálů a vitamínů. Hovězí například železa, selenu, vitamínů B, A, E, většina z nich jsou rozpustné v tucích, proto se daleko lépe vstřebávají právě při pojídaní masa a masných výrobků. Živočišný tuk, který odborníci označují za zdraví prospěšný, protože obsahuje správný mix nasycených a nenasycených tuků, má ale také schopnost vázat na sebe toxiny, rezidua antibiotik, hormonů, těžkých kovů nebo pesticidů. Proto je tak důležité, aby maso pocházelo ze zvířat zdravých, krmených chemie prostým krmivem, nejlépe tedy v biokvalitě a volně pasených.

V posledních letech se začíná odborná veřejnost kriticky vyjadřovat o špatných návycích lidí, o nadměrném používání cukru, obilovin, došlo k prokázání, že celiakie je způsobena lepkem a že přísná dieta zcela odstraní příznaky. Víme také, že živočišný tuk je pro tepelnou úpravu jídel zdravější než rostlinný atd. Zkrátka to, co řadu let výrobci dokázali tajit, se díky odborným publikacím dostalo do povědomí běžných spotřebitelů a mnoho mýtů padlo. Proč by ale nezdravé jídlo a k tomu nezdravý životní styl, který u člověka způsobuje civilizační poruchy jako je cukrovka, nebo zmíněná celiakie, měly fungovat jinak u hospodářských zvířat? Je zřejmé, že dobytek uzavřený ve chlévě, který dostává krmnou směs plnou chemie, nemá přístup k volné pastvě, bylinám, listí, kůře stromků případně různému druhu travin. V jeho životě něco chybí a není to jen pohyb a přirozené prostředí komunity zvané stádo. Tedy i tento nezdravě žijící dobytek, který má tělo utvořeno nerovnoměrnou strukturou svalů a nadbytkem tuků, rovněž trpí nesprávnou funkcí hormonů a věčné přejídání monokulturním krmivem vede k civilizačním chorobám stejně jako u člověka a neprojeví se to významně jen proto, že délka života takového zvířete je relativně krátká.

Na první pohled původ masa nemusíte poznat. Případné zdravotní defekty totiž nejprve zjistíte ve vnitřnostech (játra, srdce, ledviny). Ale při pozorném prohlédnutí jednotlivých partií můžete vidět rozdíly i na samotných porcích. Výkrmové zvíře má obvykle maso uvnitř libové, většina tuků se obalí pod kůží, zatímco kus pastevně odchovaný má souměrně narostlé osvalení po celém těle,  tuk lze vidět mírně prorostlý i v mase a tukové krytí je souvislé, ale ne tak mohutné. 

Nejlepším způsobem, jak si ověřit skutečný původ masa, se nabízí. Kupujte maso od dodavatelů, kteří se původem zvířat nestydí pochlubit na etiketě. Kvalitu chovu pak můžete v rámci svého výletu přímo na místě zkontrolovat a co se týká biokvality, ta je u nás bezpečně kontrolovaná nezávislými inspektory a výrobky, které splňují přísné podmínky, jsou následně značeny. 

Publikováno

Filozofie chovu a masné produkce v Mitrově

Stejně jako na louce se novorozené tele hned první den staví na čtyři nohy, stojí i filozofie chovu a masné produkce v Mitrově na čtyřech základních principech.

PLEMENO

Čistokrevné plemeno skotu je nezbytným předpokladem, pokud chcete vědět, jakou kvalitu, chuť a strukturu má daný výrobek. V Mitrově navíc naše hlavní stádo Aberdeen Angus šlechtíme, vybíráme vhodná spojení, abychom dosáhli každou novou generací telat na vyšší kvalitu masa, ale také v našem základním stádě podporovali správné mateřské vlohy a přátelskou povahu k lidem.

PASTVA

Volná pastva je pro zvířata přirozeným prostředím k životu po celý rok. Telata narozená venku mohou od útlého věku přikusovat výhonky trav a bylin a doplňovat si přirozeným způsobem živiny, minerály a další látky důležité jak pro jejich vitalitu, tak pro budoucí kvalitu masa. Zvířata na volné pastvě mohou také plně rozvinout svoji přirozenou potřebu najít si místo v harmonickém systému fungování stáda.

BIOCHOV

Systém ekologického zemědělství považujeme za nezbytnou součást dlouhodobě udržitelného přístupu člověka k přírodě a k zemědělství. Bez postřiků a hnojiv jsou ošetřována nejen naše pole a louky, ale také celý chov dobytka a výroba krmných produktů. Také konečná porážka a zpracování v BIO certifikovaném provozu je uzpůsobena bezstresově, což pravidelně kontroluje nezávislá agentura i veterinární správa.

BEZ CHEMIE

Chemie je dnes obsažena ve všech potravinách ve zcela nadbytečné míře. Honbu za ziskem, prodloužení trvanlivosti a tím i dosah výrobců do vzdálenějších míst spotřeby v Mitrově zcela odmítáme od samého počátku. Naše výrobky neobsahují ani sofistikované náhražky ani zcela běžné konzervanty, které legálně využívají i výrobci BIO potravin. Jsme hrdí na fakt, že se naše masné výrobky při nesprávném uchování po několika týdnech zkazí! Díky našim výrobním postupům bez chemie s využitím moderních metod uzení, zavařování a sušení vychutná náš zákazník pravou chuť pečlivě zpracovávaného masa.

Publikováno

Problémy se suchem jsme nastartovali již po válce

Šťastní kolchozníci radostně rozorávají meze na důkaz spojení malých statků do velkých socialistických celků. Důvod k radosti mají. V těchto letech všichni na úkor kulaků, rodin sedláků, kteří hospodařili na půdě několik generací, tak trochu zbohatli, aby v průběhu několika desetiletí zase společně všichni zchudli. 

Následovalo centrálně řízené odvodňování zemědělské půdy (označujeme  jako meliorace, i když ne zcela správně), které dostalo za dob socialismu zcela nový rozměr, i když samo o sobě se používalo i dříve. V poválečných letech se však odstraňovaly překážky vodě snadno. Pole byla rozorána do velkých celků bez jakýchkoliv překážek, které by v odtoku vody bránily. Zkrátka vše se dělalo pro zúrodnění půdy, která do té doby byla ladem.  

Přestože nás dnes představitelé státu pravidelně informují o opatřeních, která zabrání suchu, je potřeba přiznat, že ten hlavní problém polistopadového vývoje nastal ihned po revoluci, kdy se garnitura soudruhů předsedů šikovně zmocnila venkova a jen část původních hospodařících rodin se ke své půdě vrátila a zvládla celou řadu nástrah a překážek a provozují farmy podobně jako jejich předkové.

Dříve měla jedna vesnice několik sedláků a dnes má jeden zemědělský velkopodnik několik vesnic. Se všemi důsledky, které z toho plynou. V hospodě nepatří stůl štamgastů pantátům, kteří přijdou večer po práci na pivo, v zimě nemá kdo prohrnovat cesty a polňačky, které spojovaly stovky let dědinu s dědinou, ale zůstávají rozorané, aby se na nich daly lépe pěstovat plodiny pro bioplynky a jiné technické zpracování.

Nejen snaha tehdejšího vedení státních družstev a statků, ale také absence jakékoliv podpory pro rodiny, které měly právo se ke své půdě vrátit, způsobily zafixování předlistopadového stavu až do dnešních dní. Nepomáhaly ani banky, které ještě dlouho po revoluci nepříjímaly zástavu k úvěrům nutným k rozběhnutí zbídačeného statku v podobě půdy, respektive její hodnotu diskontovaly tak, že se jevila jako bezcenná.

O to víc je potřeba ty, kteří to zvládli, dnes podpořit. Je mezi nimi bohužel řada takových farmářů, kteří se nedokázali vymanit ze zvyklostí českého socialistického zemědělství a pokračují v pěstování plodin podle dotačních titulů. Ale je také řada farem, jejichž majitelé pochopili, že pouze komplexní zemědělská činnost  ideálně včetně výroby finálního produktu má dlouhodobě smysl.

Zákazník, který si dá tu práci a na trhu si najde výrobky farem, ideálně těch, které fungují v režimu ekologického zemědělství nejen, že udělá něco pro své zdraví, pro správnou výživu svých děti, ale dalo by se bez nadsázky říct, že tím bojuje také proti suchu. 

Publikováno

Co je pro zdraví prospěšnější, med nebo klobása?

Odpověď na tuto otázku není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Dnešní potraviny a zemědělská výroba jsou přesycené různými chemikáliemi, a tak při posouzení zdravotní nezávadnosti potravin musíte chtě nechtě uvážit, zda znáte způsob výroby a především původ surovin. V Mitrově rádi říkáme, že víme, co jí to, co jíte, tedy nejenom, že víme a sdělujeme na etiketě z jakého konkrétního kusu hovězího pochází ten který steak nebo burger, ale víme rovněž a kontrolujeme, co po celou dobu života daný kus požíral, z čeho vyrostl. Že to není důležité? Zpátky k otázce v titulku.

Med

Včela se pohybuje od svého úlu v okruhu do přibližně 6 km. Pokud si chceme být 100% jisti, že se se snůškou dělnic do medu nedostane žádná chemikálie, musel by včelař přesně vědět, co se v okruhu kolem úlu děje. S rozvojem našeho moderního zemědělství plného umělých hnojiv, pesticidů a dalších látek si to ale lze jen stěží představit. Dřív zemědělci dodržovali pravidlo, že hnojiva a postřiky aplikovali brzy ráno a nebo večer, aby včely nepřišly s látkami do kontaktu. Zkuste si to ale představit u řepky, jejíž žluté lány velkozemědělci i malí farmáři postřikují více než desítkou různých látek na růst, proti plevelům, aby se rostlina nevysypala dřív, než je sklizena atd. Med plný pesticidů bude přeci jen pro vaše zdraví daleko více škodlivý, než prospěšný, protože konkrétně řepka je na různé mikronutrienty chudá, med je jalový a jediná jeho vlastnost je, že z řepky je ho hodně.

Klobása

Naproti tomu klobása vyrobená z masa známého původu může obsahovat spoustu pro zdraví prospěšných látek, minerálů, selenu, zdravých tuků a to především v případě, že je celý proces výroby v BIO kvalitě a bez užití známých potravinářských chemikálií jako je rychlosůl, zahušťovadla, barviva a podobně. Pokud zauzení probíhá v moderní udírně studeným kouřem, je většina pozitivních látek v mase zachována a žádné nežádoucí nevznikají.

Pokud bude zákazník o těchto věcech přemýšlet, bude-li informace o původu a složení výrobků vyžadovat, věříme že poctivých výrobců zdraví prospěšných potravin bude přibývat.

Publikováno

Jak to děláme, že jsou naše steaky rok od roku lepší?

Nemusíte se obávat textu plného samochvály, přinášíme seriózní nahlédnutí pod pokličku naší výroby. Co vše je potřeba udělat, aby na pult přicházely zdravé kvalitní potraviny, které je radost konzumovat.

Vztah chovatel – obchodník – zpracovatel

Většina českých chovatelů kvalitního masného skotu prodává odstavená telata přibližně v 6 měsících od narození. Bez ohledu na to, je-li to do české velkovýkrmny, malému farmáři, kterému zbývá krmimo na výkrm, anebo obchodníkovi, který dále dodává například do Turecka, kam putuje významná část čistého zástavu masného dobytka; kontakt chovatele se svým teletem končí.
Jediným způsobem, jak se chovatel může dozvědět něco o kvalitě své práce, je pak kontrolovat přírůstky hmotnosti telat a u pár kusů, které případně ponechá u sebe až do dospělosti, také následně jeho exteriérový vzhled posuzovaný například oficiálními inspektory při tzv. výběrech býků do chovu.
Pokud majitel část svého mladého stáda přece jen ponechá u sebe, vykrmí a ve věku přibližně dvou let prodá ke zpracování, dozví se maximálně nepřímo něco o kvalitě svého kusu z protokolu, kde z výše různých srážek a celkové ceny lze odvodit, jak si na aktuálním trhu asi stojí.

Jak to děláme v Mitrově?

Posuzovat kvalitu masa podle exteriéru je stejně přesné, jako kupovat meloun vcelku a věřit zkušenosti prodavače a jeho hudebnímu sluchu při poklepu na slupku.
Každý poražený kus v Mitrově je posouzen hned několika způsoby v době po porážce. Sledujeme zmasilost, povrchový tuk, mohutnost roštěnce a po nabourání steakových partií rovněž mramorování neboli množství viditelného vnitro-svalového tuku. Každý kus pak následně posoudíme také po vyzrání v kuchyni, zejména chuť a šťavnatost. Tyto subjektivní ukazatele, k jejichž hodnotám se v průběhu hodnocení vyjadřuje také chovatel, doplníme o údaje čistě objektivní. Hmotnost jednotlivých partií, výtěžnost kusu v porovnání s rozsáhlou databází předchozích zvířat dá nám i chovateli dostatek informací pro další plánování chovu. Většinu zvířat, která zpracováváme, pochází z našeho vlastního chovu, hodnocení zvířat je jedním z důležitých údajů, který vyhodnocuje zootechnik, když plánuje další chov, neboli kterého býka kam do stáda krav přemístit.
Paradoxně nejlepší výtěžnost a kvalitu masa totiž nemají největší býci, ale často zvířata menšího vzrůstu, která často v českých podmínkách do chovu ani nejsou zařazována.
Naše cesta je tak zárukou kvality produktu pro milovníky steaků, jakož i pro chovatele a jejich budoucí výsledky.